Tulák po krasu 2025
Mattyho premiéra
Soutěž je volným pokračováním soutěže Tulák po parku, která probíhala v letech 2020 až 2024 v Bezručových sadech v Olomouci.
Konala se ve Sloupě v Moravském krasu na asfaltové cestě na Lukách na
robotickém polygonu 31. května 2025
Motivace
Letos si pohrávám s myšlenkou po letech se zúčastnit soutěže RoboOrienteering
v Mariánských Lázních s Mattym. Matty je robot, kterého jsem vyrobil jako
prototyp na podzim na popud Martina Dlouhého (ten má dva další exempláře).
Cílem byl malý robusní podvozek do terénu (tedy odpovídajícího velikosti robota).
Hardware by tedy byl, ale se softwarem je to u mě vždycky trochu horší.
Opět celkem náhodou objevuji soutěž Tulákem po krasu, která navazuje na
Tuláka po parku, kterého jsem se zúčastnil v roce 2020.
To by mohl být dostatečný impuls, abych Mattyho zprovoznil a řádně otestovat.
Příprava
Řízení pro vlastní soutěž chci udělat co nejjednodušší. Z obrazu kamery rozpoznat
polohu bílé čáry na cestě a podle ní regulovat zatáčení.
Pro hledání čáry upravuji detektor kuželů, který jsem si už s použitím OpenCV
vyzkoušel.
V úterý v podvečer tedy jdu s Mattym na dopravní hřiště nasbírat obrázky
z reálného pohledu kamery, abych měl na čem naladit detektor čáry.
Na těchto zkušebních datech detektor celkem funguje. Ve středu na večerním
robotickém callu dostávám ještě tipy na možné vylepšení.
Ve čtvrtek zkouším i doporučené postupy, ale subjektivně to není o moc lepší
(chtělo by to více ladění). Nechávám tedy můj detektor a v podvečer jdu
otestovat, jak to funguje v reálu.
První dojem dobrý, jede to. Ale nacházím jednu zatáčku, se kterou si to opětovně
neporadí, je částečně ve stinu a částečně na ostrém slunci. Na slunci je asfalt
světlejší než bílá čára (dalo se to čekat, že takto jednoduchý detektor nebude
zcela spolehlivý). Výsledek tedy je uspokojivý.
Rána ovšem přichází doma, když chci stahovat logy z testovacích jizd, abych si je
ještě prohlédl a případně doladil detektor čáry. Zhruba po 5 minutách mi umírá
robot, tedy počítač v robotu. Nechápu, tak ho zkusim znovu zapnout, ale ani
nestihne nabootovat a vypne se. Měřím tedy baterku a ta je pod 12 V (4 článek Lion).
To je docela nadělení, protože když jsem ji dával odpoledně dobíjet, tak měla 3,9 V
na článek (po úterním ježdění). A nyní po cca půl hodině provozu umírá.
Dávám ji dobít, ale vypadá to podezřele, napětí roste velmi rychle a do baterie
o kapacite 6 Ah dostávám jen něco kolem 1,5 Ah. S tím už nic nenadělám.
Vezmu sebou ještě druhou (mizernou) baterku a smířím se s tím, že teoreticky
nemám šanci dojet celou trasu dlouhou 2,8 km. Při rychlosti 0,6 m/s to vychází
na 1 hodinu a 20 minut, a to ta baterka asi nedá.
Soutěž
Kolem 6 hodiny vyrážím směr Sloup u Blanska, cesta je poklidná jen kolem Svitav
je hustá mlha. Před 8 hodinou dorážím na místo, vykládám nádobíčko a zdravím se
s pořadateli a ostatními známými. Na celý den hlásí teplo, slunečno a odpoledne
možnost přeháněk.
Vybaluju Mattyho a jdu ho zkusit na soutěžní trať. Okamžitě po zapnutí se Matty
zkroutí do ostrého úhlu. Zkouším několikrát zapnout a vypnout, ale nepomáhá to.
Tipuju na problém s měřením natočení kloubu. Kontroluju kabel k enkodéru a napětí,
které dává, ale vše se zdá v pořádku. I hodnoty z enkodéru vypadají normálně, jsem bezradný.
Napadá mě jestli není nabouraný firmware v espčku po tom totálním vybití baterky (ale je to jen zoufalý
nápad). Bohužel jsem si vzal sebou nový notebook (v pracovním mi už před časem umřela
baterka) a v něm nemám ten firmware do esp. Smiřuju se tím, že dnes nepojedu a budu
Pavlovi dělat rozhodčího.
Pavlova Saya vyráží na první pokus, ale téměř ihned za startovní čárou se vydává
do zábradlí. Pavel následně zjišťuje, že obraz z kamery Realsense je nějak divné barevný
(v pravo dole fialový flek) a to tedy jeho neuronka nezkousne. Hledá duvod, ale
vypadá do na problém samotné kamery. Nakonec se rozhodne, že se otočí domů pro
druhou kameru. Chytám se nápadu, že mám na gitu přeci kód pro esp. Nakonec
jedu s Pavlem, abych si u něho doma stahnul zdrojáky pro esp. Pavel pro jistotu
doma zkouší druhou kameru a zjišťuje, že se chová stejně. Při intenzivním světle
jde pravý dolní roh do fialova. Hledá na internetu a zjišťuje, že je to známý
problém tohoto modelu kamery (mám bohužel tutéž).
Po návratu do depa přehrávám firmware esp a zdá se, že robot funguje. Ihned tedy
vyrážím na první pokus. Matty jede prima až do lesa, který začíná asi 300 m od
startu. Zde při ostrém slunci prosvítající paprsky dělají na asfaltu světlé
fleky, které jsou mnohem jasnější než bílá čára ve stínu. Několikrát se Matty
vychýlí z čáry, ale pak se ji zase chytí. Nakonec končí na metě 360 m. Není to
tak špatné, ale ...
Dávám dobít baterky a s Pavlem absolvujeme jeho další pokus po nějakých úpravách,
ovšem bez valného úspěchu. V druhém pokusu Matty zopakuje víceméně první kolo,
jen končí v lese o něco dříve, tentokrát v levém příkopě.
Po obědě jdu jako rozhodčí s týmem Combat Wombat a jejich robotem Skládka na kolečkách
na jejich třetí pokus. Robot jede rozvážně a jistě. Je velmi jednoduché
konstrukce pouze s jedním infračerveným snímačem čáry, ovšem poctivě zabaleným
černým krytem. Svým pomalým tempem dává 1400 m a stejně jako při druhém pokusu
opouští trať při otočce. Na trati strávil 1 h a 10 minut. Vracíme se svižně
na start, abych stihl ještě jeden pokus. Chvílemi přechází mraky, to by mohlo pomoci.
Matty suverénně vyráží do třetího pokusu. Už kousek před lesem se zatahuje, prima.
Bez problémů tedy zvládá lesní úsek. Po výjezdu z lesa na asi 400 m začínají padat
první kapky. Během chvilky se docela vydatně rozprší, přikrývám tedy otevřený
konektor a kameru kapesníkem, aby do nich moc nenateklo. I v dešti Matty pokračuje
nerušeně dál. Překonává metu, kterou mezitím dosáhl Pavel se svým robotem 421 m.
Už je i za dvojnásobkem svého výkonu z prvního kola. Na 754. metru však opět
dostává "křeč", zlomí se doprava a končí mimo trať. Škoda jel moc hezky.
Nakonec, když se na to podívám zpětně, tak docela dobrý výsledek na to, že ráno
to vypadalo, že vůbec nepojedu. Jen musím vyzkoumat, co se vlastně Mattymu stalo.
Na závěr obrovské poděkování pořadatelům, soutěž byla parádní, účastníků akorát
(23 robotů - kompletní výsledky).
Za mě velký obdiv mládeži, dva stroje to dojeli celé a musím tedy smeknout před roboty i jejich doprovodem.
Vítěz ujel ty 2,8 km za zhruba 3,5 hodiny, ta výdrž je obdivuhodná.
obot klub Rychnov

