Jubilejní 10. ročník soutěže RoboOrienteering z pohledu organizátora

Letošního jubilejního desátého ročníku soutěže RoboOrienteering se zúčastnilo symbolických 10 týmů. To bylo nejvíce od roku 2012. Mám velkou radost, že se tuto soutěž podařilo udržet při životě, neboť byly roky, kdy se na startu sešly jen čtyři týmy. Možná je to zjednodušením pravidel, možná i tím, že jsem tuto soutěž pojal spíše jako příjemné setkání nadšenců pohybujících se kolem robotiky, kteří si chtějí vyzkoušet, co jejich miláčci dokáží a setkat se s ostatními blázny, kteří stejně jako oni obětují spoustu svého času k sestrojení těchto strojů. A kde lépe vyzkoušet co robot umí, než v terénu. A ten je v Mariánských Lázních, kde tato soutěž již po třetí proběhla, přímo ukázkový. Rozlehlý park plný malých stromků, které tvoří zákeřné překážky a na druhou stranu výborný příjem GPS signálu, který umožní dobrou navigaci na určené místo, kam má robot dojet. I tak se ale všem nedaří dostat roboty pod kontrolu a ti si dělají, co chtějí. A nebo taky stávkují úplně. Ale i přes nedostatky, které se stále ladí je znát pokrok, který týmy od minulého roku urazily.

Pro mě byl největším překvapením Slovenský tým Istrobotics. Ten je dobře známý snad ze všech soutěží, které se kdy konaly a který jako nováček v této soutěži obsadil 2. místo a jehož výsledky byly v každém kole vždy o něco lepší, než v tom předešlém. Doufám, že nás navštíví i příští rok.

Nemalým překvapením byl i ND Team. Robot, kterého Pavel s sebou přivezl je všem dobře známý i z ostatních soutěží. V prvním kole jel přímo ukázkově a splnil vše, co se od něho očekávalo. Pak ale nastal zlom a dost si pohoršil. Tuším, že se Pavel zmínil o tom, že cosi měnil v programu a jak je vidět, změna není vždy to správné řešení. I tak to ale stačilo na krásné třetí místo, čímž si o jedno místečko oproti loňsku polepšil.

Následující dvě místa patří kolegům z Německa. To jsem naopak nečekal, neboť robot JEEC Fesl byl pro mě horký kandidát na vítěze. Sice letos kluci přijeli s úplně novým strojem, který je tomu původnímu dost podobný, ale jak je vidět, podoba není to rozhodující. I tak věřím, že do příští sezóny to vše doženou a ukáží nám, jak má vypadat funkční robot. Ostatně výsledky z jiných soutěží jasně hovoří o jejich programátorských schopnostech.

Na šestém místě se umístil robot AmBot, který vloni obsadil místo třetí. V prvním kole bodoval pěkně, ale pak se malému černému autíčku už tolik nedařilo. Nevím podrobnosti, nestačil jsem jeho jízdu sledovat. Třeba se s námi jeho tvůrce Aleš podělí o podrobnosti.

Největší radost jsem měl z účasti Martina, který tuto soutěž v roce 2010 založil. R-team s robotem postaveným na terénním autovém podvozku se sice umístil v druhé polovině, ale i tak je chválihodné, že se Martin odhodlal do klání zapojit. Doufám, že zase robota na pár let neodloží a příští rok nám ukáže, že stále umí. A to i přes to jak sám říkal – stárneme a nestíháme.... Ale to známe asi všichni moc dobře. Dnešní uspěchaná doba už je prostě taková.

Na dalším místě se uhnízdil doslova veterán. Robot Eduro, známý snad ze všech soutěží, který stál na stupních vítězů už před deseti lety. Sice dělal svým páníčkům starosti, nejdříve nechtěl jet vůbec, ale nakonec pár bodíků přece jen vybojoval. Tak třeba nám to v plné parádě ukáže příští rok.

Podobně na tom byl i robot Kloubák, který si musel rozmyslet, zda nějaké ty bodíky posbírá.

Smůlu měl malý robůtek z týmu Short Circuits Prague. Ten nebyl pro tuto soutěž uzpůsoben a tak to byl spíše pokus, zda si dá říci.

A co bude následovat příští rok?

Určitě dojde k několika změnám. Zkrátí se vzdálenost jednotlivých kol a bude kladen důraz spíše na náročnost vyhýbání se překážkám. Některé cílové body – kužely – nebudou dány na místo, kde kolem nich široko daleko nic není, ale naopak v blízkosti překážek – stromků. Tím bude náročnější se k nim dostat. Přibudou dvě discipliny – přejezd přes houpačku – lávka široká cca 1m a dlouhá 2m, uprostřed podložená, která se s robotem překlopí. Pro začátek nebude překlopení moc vysoké. Viděl bych to na nějakých 20cm. Uvidíme, jak si s ní roboti poradí. K dispozici budou souřadnice osy na začátku a na konci houpačky.

Další disciplina bude jízda po silnici uprostřed parku, kde budou namalované dvě asi bílé čáry široké cca 10cm, 1,5m vzdálené od sebe v délce nějakých 10m. Asfalt není moc tmavý, tak uvidím, jak na něm bílá barva bude zřetelná. Úkolem bude projet tento úsek a nevyjet ven – nepřejet čáru. Zatím sám nevím jak to robota naučit, ale ten kdo používá kameru a umí trošku vyhodnotit obraz, to určitě zvládne. Za projetí budou body, za vyjetí mimo naopak trestné body. Opět budou k dispozici souřadnice osy na začátku a na konci. Úsek bude rovný uprostřed asfaltky. Pokud roboti zvládnou, může pokračovat zatáčkou. To uvidíme časem. . Každý robot bude mít v daném kole jen jeden pokus na projetí houpačky a jízdu mezi čarami.

Další změna bude zrušení nultého kola. Stejně většina ráno neví co dřív a ladí na poslední chvíli co se dá a pokud bude někdo chtít, kužely budou rozestaveny a může si vyzkoušet co potřebuje.

Tak teď už jen zbývá robotům vysvětlit, co mají dělat a je to v pohodě......

zde si můžete prohlédnout fotografie a výsledky.

A na závěr foto dne:

Překvapení letošního ročníku – robot slovenského týmu Istrobotics