Czech English

Arduino

mozek pro roboty

Tento seriál je primárně určen začátečníkům, kteří chtějí proniknout do "tajů" programování jednočipových mikropočítačů a jejich použití pro řízení realných zařízení - především robotů.


 
XX. "Multitasking" — aneb více úloh současně
V první lekci Blikáme LEDkou jsem zadal úkol napsat program na současné blikání dvou LED různou frekvencí. Abyste to byli schopni zvládnout s dosavadními znalostmi, tak byly periody blikání zvoleny "hezky". Pokud to budou libovolné hodnoty, úloha se podstatně ztíží. Řešení nejen této úlohy je tématem dnešní lekce.

Picture of 9. Pulzně šířková modulace
9. Pulzně šířková modulace — aneb spínáme a vypínáme o stošest
V minulé lekci jsme si ukázali jak dostat do Arduina analogový signál (ne jen 0/1). Podobně někdy potřebujeme řídit akční členy nejen stylem zapnout/vypnout, ale chceme, aby led svítila méně, motor se točil pomaleji atd. Toho bychom dosáhli, pokud bychom měli analogový výstup z mikrokontroleru. Mikrokontroler v Arduinu však DA převodník nemá, proto použijeme jinou (pro většinu aplikací výhodnější) metodu tzv. pulzně-šířkovou modulaci signálu.

Picture of 8. Analogový svět
8. Analogový svět — aneb není vše černé nebo bílé
Zatím jsme používali pouze digitální vstupy a výstupy Arduina. Mnoho signálů není jen binárních (dvouhodnotových), ale jejich hodnota se mění plynule (ne skokově) a těmto signálům říkáme analogové (spojité). Ovšem číslicový počítač s nimi neumí pracovat, ten umí pracovat jen s čísly. Proto je nutné nejprve takový signál převést na číslo.

Picture of 7. Sériová komunikace
7. Sériová komunikace — aneb přenášíme informace
Zatím jediný prostředek, kterým nám dává náš počítač informaci o tom, že něco dělá je LED. Pokud budeme potřebovat zjistit i něco jiného než jen, že program běží, mohli bychom např. blikat LEDkou morseovku. Rozumnějším řešením je zobrazení na displeji (ale to si necháme na nějaký další díl). Další možnost je připojení k PC, a to je tématem této lekce.

Picture of 6. Tlačítko podruhé
6. Tlačítko podruhé — aneb stiskem zapni, stiskem vypni
V dnešní lekci s vrátíme k tlačítku a podíváme se na něj podrobněji. I taková to na první pohled jednoduchá součástka může pěkně pozlobit, pokud nevíme co všechno se může dít uvnitř.

Picture of 5. Blikáme LEDkou 3
5. Blikáme LEDkou 3 — aneb více úloh současně
V první lekci Blikáme LEDkou jsem zadal úkol napsat program na současné blikání dvou LED různou frekvencí. Abyste to byli schopni zvládnout s dosavadními znalostmi, tak byly periody blikání zvoleny "hezky". Pokud to budou libovolné hodnoty, úloha se podstatně ztíží. Řešení nejen této úlohy je tématem dnešní lekce.

Picture of 4. Blikáme LEDkou 2
4. Blikáme LEDkou 2 — aneb trocha matematiky nikoho nezabije
Arduino je přeci počítač a ten by měl umět počítat. V dnešní lekci se tedy podíváme na čísla, proměnné a počítání s nimi. Abychom viděli co se uvnitř mikrokontroleru děje, použijeme opět led, ale tentokrát větší počet.

Picture of 3. Tlačítko
3. Tlačítko — aneb jak reagovat na okolní svět
Jak ovládat LED z arduina už víme. Dalším důležítým krokem bude reakce našeho počítačového mozku na podněty z okolí. "Nejjednodušším" snímačem, který bude zprostředkovávat signály z vnějšího světa, je tlačítko. Jak ho připojit a jak zajistit reakci v programu se naučíme v dnešní lekci.

Picture of 2. Blikáme LEDkou
2. Blikáme LEDkou — aneb jak to funguje
V minulém díle jsme si rozchodili vývojové prostředí. Přeložili a rozběhli první program. Dnes se na blikátko podíváme trochu podrobněji, vysvětlíme si jak připojit LED k mikrokontroleru a co ten program vlastně dělá.

Picture of 0. Co je Arduino?
0. Co je Arduino? — vývojová platforma pro mikrokontrolery
Arduino je open-source platforma založená na mikrokontroleru ATMega od firmy Atmel a grafickém vývojovém prostředí, které vychází z prostředí Wiring (prostředí pro výuku programování). Arduino může být použito k vytváření samostatných interaktivních zapojení nebo může být použito jako rozšíření osobního počítače.